Těšínské a Moravskoslezské Beskydy 2012



Akce se zúčastnili EnRico, Nihil, DaveSil, Chorche, Tom a Pjotr. Celkem jsme za 4 dny urazili 87 km.

Nápad na vandr do Těšínských Beskyd přišel od Toma jako místního znalce. Jediný další člen 1.OWS, který zde kdysi byl - Johny - se nemohl vandru zúčastnit, takže pro všechny ostatní to byla iniciační výprava do tohoto kraje, nepočítáme-li pohledy z vlaku jedoucího Jablunkovským sedlem na Slovensko. S nadšením jsme přivítali faktickou neexistenci hranice jako překážky našeho pohybu. Po nepříjemných zkušenostech s polským přístupem k ostraze hranic v dřívějších letech to byla báječná změna - můžete jít po lepší stezce (a lepší je většinou v Polsku), můžete jít na kteroukoliv chatu a nikdo vás nebuzeruje. Dokonce zmizely i pověstné cedule "Granica państwa". Prý svým druhým řádkem lhaly, a tak musely pryč. České cedule jsou dál na místě, neb ty o překračování nehovořily a nehovoří nic. Przekraczanie już nie jest zabronione!

Navazující část z Mostů u Jablunkova na Konečnou někteří z členů 1.OWS, zcela nebo částečně, zdolali již dříve, např. EnRico, Davesil, Chorche a Fíroš na pochodu IPS okolo Dolní Lomné v roce 2002.

Projekce záznamu GPX do mapy

Trasa vandru v mapě

Den 1. (sobota 5.5.2012)

Trasa: Třinec - Ostrý - Malá Čantoryje - Velká Čantoryje - Velký Sošov - Velký Stožek [29 km]

Na start vandru do Třince jsme se z Prahy, Ostravy i Mělníka přisunuli již tradičně vlakem. V Třinci jsme byli v 10:40. Původní plán byl dorazit k večeru prvního dne na polskou chatu pod Velkým Sošovem a zde hledat nocleh. Dorazili jsme na místo okolo čtvrt na osm večer, po zdolání 25 kilometrů. Nalezli jsme docela velké lyžařské středisko spící letním spánkem a opuštěná byla bohužel i místní chata PTTK "Schronisko na Soszowie". Sice zjevně nebyla zavřená dlouho, správcové zde jistě ten den byli, ale patrně odjeli, když nikdo nedorazil v rozumnější hodinu. Protože jsme neměli vodu a nebylo kde nabrat, nezbývalo než pokračovat dále. Abychom podobně nedopadli i v další chatě na Velkém Stožku, domluvili jsme se telefonicky. Respektive domluvil se Tom, perfektní polštinou. Naštěstí měli místo a počkali na nás až do tmy. Na chatu na Velkém Stožku jsme dorazili až za tmy, chvíli před devátou, a někteří z nás již mleli z posledního.

Chorche a DaveSil v salonním coupé Českých drah vz. 2012

Když srovnáme loňský model s modelem letošním - zvaným familiárně "rudá koženka" anebo "pomsta z Budyšína" - jsme vcelku zvědavi, co si na nás naše drahé dráhy nachystají další rok :)
naše ekipa na začátku vandru, u Třineckých železáren
industriální krása
Nihil, Chorche a Tom na kruhovém objezdu mezi městem, nádražím a železárnami
slevu je možné dostat i na milník poslední cesty
první pohled na hlavní hřeben Těšínských Beskyd, na který právě stoupáme
cesta vzhůru
pohled na údolí Olše a Moravskoslezské Beskydy
na hranici poblíž Malého Ostrého; na smímku naštěstí není Železná opona vz. 2012, ale oplocení obor
klesání z Ostrého vrchu je skutečně ostré, takže jsme docela chápali, proč tudy nevede turistická značka; v pozadí Malá Čantoryje
zde ostře klesá Chorche
Ostrý vrch od severu
výhled z Malé Čantoryje na západ do Polska
výhled z Malé Čantoryje na Velkou Čantoryji
výhled z Malé Čantoryje na Velkou Čantoryji
výhled z Malé Čantoryje na Velkou Čantoryji a další vrchy polské části Beskyd
scházíme z Malé Čantoryje do sedla
pohled ze sedla mezi Čantoryjemi na polskou stranu: dole město Ustroń
pohled ze sedla mezi Čantoryjemi na českou stranu: dole údolí Olše, v pozadí Moravskoslezské Beskydy a v dálce Lysá hora
stoupání na Velkou Čantoryji ze sedla
pohled zpět na sedlo mezi Čantoryjemi a plochý vrchol Malé Čantoryje
pohled zpět na sedlo mezi Čantoryjemi a plochý vrchol Malé Čantoryje ještě jednou
rozhledna na Velké Čantoryji
výhled z rozhledny na Velké Čantoryji na sever: dole město Ustroń
výhled z rozhledny na Velké Čantoryji na západojihozápad: vpředu zcela vpravo druhý konec vrcholu Velké Čantoryje, dole údolí Olše, v pozadí Moravskoslezské Beskydy
výhled z rozhledny na Velké Čantoryji na jihozápad: vpravo v údolí Nýdek, vlevo ve střední části je hřeben s vrcholem Loučka, za ním údolí Olše, v pozadí Moravskoslezské Beskydy
výhled z rozhledny na Velké Čantoryji na jih: před námi hraniční hřeben s vrchy Malý Sošov, Velký Sošov, Cieslar, Malý Stožek, Velký Stožek a Kyčera; za nimi hřeben Gírové
výhled z rozhledny na Velké Čantoryji na jihovýchod, do Polska: v údolí město Wisła, zcela vzadu slovenské Beskydy a Orava
klesáme z Velké Čantoryje
vychází Měsíc v úplňku a my se blížíme k sedlu před Malým Stožkem

Den 2. (neděle 6.5.2012)

Trasa: Velký Stožek - Kyčera - sedlo Groníček - chata Bahenec - Bukovec - nejvýchodnější bod ČR - Gírová - chata Studeničné [24 km]

Druhý den byl vydařený. Dobré počasí, dobré jídlo, dobré cesty. Jen kousek pod Kyčerou jsme narazili na polom a museli jsme na několika stech metrech překovánat mnoho polámaných stromů. Překvapením pro nás byla nová restaurace v lyžařském areálu v Bukovci, kde jsme se dobře najedli. Odtamtud jsme také volali na chatu Studeničné, zdali bychom tam mohli přespat. Chatař nás nejprve zklamal, protože chata prý byla obsazena svatbou. Po chvíli si to ale rozmyslel a nabídnul nám nocleh, dokonce s večeří. A jaká to byla večeře! Když jsme na Studeničné dorazili, svatba již byla pryč, ale na nás čekala svatební knedlíčková polévka a svíčková na smetaně s tolika knedlíky, že jsme zvládli stěží půlku. Nakonec to pojistily 2 sedmičky bílého vína a šlo se na kutě.

zde pohled na Schronisko PTTK Stożek, kde jsme přespali
a náš pokojíček, ve kterém jsme přespali za něco okolo 150 Kč na osobu
a pohled ven z okna věstil krásný den
ranní opalovačka před odchodem
a ještě jednou DaveSil s Tomem :)
na druhé straně již Nihil, Pjotr a Chorche celí natěšení na další porci kilometrů
pohled z Kyčery zpátky na hreniční hřeben Těšínských Beskyd; v pozadí Velká Čantoryje s rozhlednou
Nihil a Tom na skalkách před Kyčerou
polomy na neznačené cestě z Kyčery k rozcestníku Plenisko
překonáváme polomy a ještě netušíme, že to je jen taková malá ochutnávka toho, co nás čeká další den
pohled z louky nad chatou Bahenec: dole v údolí Olše obce Písek a Bukovec
pohled do Jablunkovského průsmyku; zalesněný kopec vpředu vlevo je Zelená (604 m.n.m.)
obec Bukovec a nad ní hřeben Gírové, kam jsme měli toho dne pokračovat
chata Bahenec; v roce 2004 byl nocleh za 150 Kč, v roce 2012 za 1000 Kč - z obyčejné chaty se stal "horský wellness hotel"
samota Bystrý u silnice z Bukovce na chatu Bahenec
pohled zpět na prudké údolí potoka, jehož tok zde tvoří státní hranici
přicházíme do Bukovce; v pozadí Gírová
řeka Olše tak, jak přitéká z Polska
báječný oběd v restauraci v nově vybudovaném skiareálu v Bukovci zvaném Kempaland
pohled přes hraniční přechod Bukovec; na svahu domy polské obce Jasnowice
nejvýchodnější bod České republiky
Chorche a Davesil na nejvýchodnějším bodě České republiky
Enrico a Tom na nejvýchodnějším bodě České republiky
Pjotr na nejvýchodnějším bodě České republiky
a to již pomalu začínáme stoupat na Soušský vrch, předvrchol Gírové; obloha naznačuje, že počasí se kazí, studená fronta se blíží ...
pohled zpět na horní konec Bukovce
pohled zpět na horní konec Bukovce; v dálce Těšínské Beskydy
osada Komorovský Grúň
pohled z vrcholu Gírová jihovýchodním směrem
pohled z vrcholu Gírová jihovýchodním směrem; v dálce patrně Malá Fatra se zbytky sněhu
sesuv pod Gírovou
večeře v chatě Studeničné
afterparty v chatě Studeničné :)

Den 3. (pondělí 7.5.2012)

Trasa: chata Studeničné - Mosty u Jablunkova - Skalka - Velký Polom - Bílí Kříž [27 km]

Tak jako loni a předloni, třetí den ráno stálo počasí za draka. Tentokrát tedy vyloženě nepršelo, ale mlha byla až na zem a na teploměru závratné 3 stupně Celsia. Ještě než jsme vyšli jsme z chaty Studeničné, čekala nás vydatná snídaně. Na to, že chtěl majitel nejprve zavřít, to byl skvělý servis. Teď už ho ovšem skutečně tlačil čas, takže jsme odcházeli z chaty společně, majitel za námi zamknul a odjel. My jsme nahodili bágly a vydali se vstříc dalším kilomtrům v mlhavém a chladném počasí. Sešli jsme lyžařským areálem v Mostech u Jablunkova, prohlédli jsme si zrekonstruované nádraží a vydali se na hraniční hřeben Moravskoslezských Beskyd. Čekal nás výstup 500 výškových metrů na chatu Skalka. Tam jsme si dali brzký oběd a po hodině jsme se vydali dále. Ještě jsme se stavili v Kamenné chatě a pak již následoval ... Polom. Velký, malý, permanentní - skoro 20 kilometrů popadaných stromů. Jehličnaté peklo. Týden před naším vandrem se totiž přes hřebeny přehnala vichřice. Na Bílý kríž jsme dorazili již dosti unaveni a hladovi. Naštěstí v chatě Sulov panovala příjemná nálada, oheň v krbu, perfektní obsluha, dobré jídlo. Ještě s jednou další skupinou, která dorazila skoro s námi, jsme se ubytovali v jedné z dřevěných chat náležejících k Sulovu. Ubytování za 300 Kč na hlavu. Koupel přišla vhod. A vlastní spacáky též, neboť objekty, DaveSilem nazvané hezky česky "dependance", nebyly vytápěné. A celý den přitom teplota nepřelezla přes 5 stupňů.

chata Studenčiné
chata Studenčiné
výtah nebývá příliš obvyklý dopravní prostředek na našich vandrech :)
jedna skupinovka v Mostech u Jablunkova, jen EnRico chybí, protože fotí
chata Skalka
Kamenná chata
tady to trošku čvachtalo, ale šlo se ještě krásně
tady již přituhovalo
Pjotr se proplétá mezi padlými stromy
tamtéž Tom
taková to mohla být pěkná cestička
na tvářích ještě úsměvy
měsíční krajina po některé z předchozích vichřic a následné těžbě
bažinky na červené už jsou pověstné
zelené peklo nemělo konce
cesta vypadala, jako by na ní udělali záseky partyzáni
překonáváme další z mnoha bažinek
Nihil, Chorche, Tom
Pjotr
DaveSil
přes další bažinku raději po padlém stromu
Co teď?
cvičení na bradlech v hodinách základní tělesné východy přišlo vhod :)
DaveSil to vzal raději jinudy
konec polomů, blížíme se k Bílému kříži
kaple na Bílém kříži
chata Sulov
chata Sulov ještě jednou, nyní i s funkcionalistickou budovou někdejší zotavovny ROH Bílý kříž, nyní apartmánový dům
hotel Kysuca na slovenské straně hranice

Den 4. (úterý 8.5.2012)

Trasa: Bílý Kříž - chata Doroťanka - Konečná [8 km]

Poslední den našeho vandru jsme se již pouze přesunuli posledních 8 kilometrů z Bílého kříže přes Doroťanku, kde jsme si dali pivko, do osady Konečná s hraničním přechodem na silnici druhé třídy Ostravice - Makov, odkud jsme jsme odjeli autobusem na nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí. Odtamtud pak vlakem přes Ostravu domů ...

míjíme "dependance" - ubytovací objekty hotelu Sulov, v jedné z nichž jsme spali
kousek od Bílého kříže
pohled na osady Vjadačka - Šušíkovci s chatou Doroťanka zcela vzadu; česko-slovenská hranice vede přesně středem, podél cesty
pohled zpět na osady Vjadačka - Šušíkovci od chaty Doroťanka
jak se blížil konec našeho vandru, počasí se začalo zlepšovat
osada Baraní na česko-slovenské hranici v nadmořské výšce cca 700 metrů
osada Konečná pod stejnojmenným vrcholem, na který - a ještě dále - se vydáme další rok
někdejší zotavovna ROH "Na Baraní", nyní opuštěná a čekající na kupce
kráčíme na autobusovou zastávku okolo dřevěného domku v ukrajinském stylu, v němž býval malý obchod s potravinami
a zde již čekáme na vlak ve Frýdlantu nad Ostravicí




Domeny a WebHosting jiz od 100,-Kc TOPlist Česká Třebová - informační servis ČeTIS, internetový portál města

© 1.OWS, 1997-2015
Zpět na hlavní stránku 1.OWS
Poslední úpravy provedeny 1. ledna MMXVII