Tvrze československého opevnění



Dělostřelecký srub

Dělostřelecký srub je největší objekt čs. pohraničního opevnění. Jeho úkolem bylo vést daleké boční palby do nástupových prostorů nepřítele a do linie TO svými třemi rychlopalnými 10 cm pevnostními houfnicemi vz. 38 (zbraň Y). Sám objekt je tak velký, že musel být betonován nadvakrát - zvlašť dllostřelecká část se střeleckými místnostmi houfnic, zvlášť část pěchotní, která tvořila tzv. ochranné křídlo (byl zde umístěn lehký kulomet vz. 26 postřelující diamantový příkop a chránící tak střílny s houfnicemi a také zde bylo umístěno družstvo ženistů, kteří se měli v případě potřeby nouzovým východem ústícím do diamantového příkopu přesunout na své působiště - do prostoru mezi tvrzovými objekty).

Vzhledem k důležitosti objektu se při jeho umístění kladl důraz na maximální ochranu - objekt byl proto budován na svazích odvrácených od nepřítele, aby nemohl být přímo postřelován. Dále pokud možno tak, aby se před střílnami objektu nacházelo volnější prostranství. V případě přímého ohrožení by pak obranu srubu mohly převzít i samotné houfnice, střílející kartáčovým střelivem (dělostřelecký granát, jehož náplní byly kromě výbušnin ocelové kuličky, které se ihned za ústím hlavně začaly rovnoměrne rozptylovat).

Delostrelecky srub R-S 79
Dělostřelecký srub R-S 79 tvrze Hanička po záboru v roce 1938


Kromě střeleckých místností se v tomto dvoupatrovém srubu nacházela i skladiště střeliva pro lehké kulomety (dva byly umístěny ve dvou pěchotních zvonech, jeden byl pod betonem v ochranném křídle a v případě vyústění nouzového východu ze spodního patra byl ještě jeden kulomet umístěn v týlové stěně objektu nad nouzovým východem) a ručních granátů (do diamantového příkopu ústily čtyři granátové skluzy), dále stanoviště velitele, filtrovna, nádrže na vodu, ubikace části posádky. Přímo pod střeleckými místnostmi se nacházely kobky uzavřené plynotěsnými dveřmi, kam ústily odpady nábojnic od houfnic. Jedovatý vzduch odtud bylo možno vysát ventilátory mimo objekt a nábojnice se mohly znovu použít.

Na podzemí byl objekt napojen dvěmi šachtami: schodišťovou pro osádku a výtahovou pro dopravu munice a zbraní. Ve výtahove šachtě byly instalovány dva nákladní výtahy, každý o nosnosti 2.500 kg. (Pro představu: houfnice měla kadenci asi 15 - 20 ran za minutu. Přitom hmotnost granátu činila 14,4 kg. To znamená pro 3 houfnice a minutu rychlé palby spotřebu 864  kg munice. Hmotnost záložní hlavně se závěrem a poloautomatikou houfnice byla pro změnu 600 kg.)

Posádku tvořilo přes 80 mužů.

V září 1938 však dělostřelecké sruby nemohly plnit svůj úkol, neboť houfnice vz. 38 se do nich již nedostaly. Jako nouzové řešení byly proto před střílny alespoň instalovány 7,5 horské kanóny vz. 15.

Celkem bylo postaveno 6 dělostřeleckých srubů následujících tvrzí: Dobrošov, Hanička, Adam (2x), Hůrka, Smolkov.



Seznam Č.Třebová

Tuto stránku vytvořil Radek Alexandr Hrabčák s použitím následujících materiálů: Ráboň M., Svoboda T.: Československá zeď a Stehlík E.: Lexikon tvrzí.
Své otázky či připomínky můžete psát na e-mail: rhrabcak@czechin.cz
Úvodní stránka kapitoly o tvrzích
Hlavní stránka Československého opevnění